Dodnes si živě vybavuji své první setkání s filcováním... Bylo to ve waldorfském mateřském centru při školce na Jarově a já ufilcovala svoji první ovečku. A možná proto, že jsem sama narozená ve znamení berana, chytlo mě filcování jako žádná tvořivá činnost nikdy před tím. Ani po více než deseti letech nemůžu říct, že jsem ovčím rounem znuděná a už vážně nevím, co s ním:o) Stále mne inspiruje, překvapuje a vede dál - k předení, tkaní, pletení, háčkování, šití panenek... Zkrátka, jestli vás filcování chytne, máte se ve zbytku svého života na co těšit!:o)))) Ale k věci...

Co je filcování

Filcování je totéž co plstění (první slovo je odvozené z německého "filzen", druhé je tedy češtější). Existují ho celkem 3 druhy: suché, mokré a nuno. K suchému se používá speciální filcovací (plstící) jehla, kterou propichujete, nebo lépe řečeno vpichováním tvarujete, ovčí rouno (o něm níže). Tato jehla je nenahraditelná - klasickou šicí jehlou ovčí rouno nesfilcujete. Filcovací jehla má totiž v našich krajích nejčastěji tvar trojhranu, v jehož pracovní spodní části je několik zářezů, do nichž se při průchodu rounem zachycují jeho vlákna. Tím se stahují k sobě, zpevňují a tvarují. V podstatě filcovací jehlou z prostoru mezi vlákny vytlačíte jehlou vzduch a navíc vlákna zamotáte do sebe. Vznikne tak požadovaný tvar. Tímto způsobem můžete plstit kuličky, postavy, zvířátka, obrázky... Mokré filcování se děje bez použití jehly, pouze s pomocí vody, tuhého mýdla a případně dalších pomůcek. Pokud do ovčího rouna chcete mokrou cestou zapracovat ještě další materiály (hedvábí, šifon, gázovinu, prefelt...), pak se jedná o tzv. nuno filcování. Mokré a nuno filcování jsou kapitolou samy pro sebe, a tak si je nechám na jiný článek.

Velikosti filcovacích jehel

Filcovací jehly jsou označovány podle velikostí, stejně jako oblečení - my prodáváme "S", "M" a "L". "S" je velikost nejmenší - jehla je tenká a jemně filcuje. Hodí se tedy při filcování jemného rouna, nebo když filcujete detaily. Velikost "M" je vcelku univerzální. "L" oceníte, když máte hrubý materiál, máte ho hodně nebo se chcete rychle dobrat výsledku. Tato jehla je nejsilnější a nejstabilnější, proto ji nejčastěji využívám, když filcuji se začátečníky nebo s dětmi - ne vždy je však univerzálním řešením pro tyto skupiny.

Držáky na jehly

Jehlu můžete používat buď přímo v ruce, nebo v držáku. Jeden typ našich jehel je již v držáku integrovaný (mrkněte SEM) - tyto jehly jsou skvělé, když filcujete s menšími dětmi (se svými jsem začala v jejich čtyřech letech), kterým se teprve rozvíjí tříbodové držení. Sevření tenké jehly je pro ně často ještě velice náročné a držák je pro ně velikým pomocníkem. Nevýhodou je, že když se jehla zlomí, přijde vniveč i držák. Můžete si tedy pořídit držák dřevěný (na jednu, čtyři nebo devět jehel), nebo plastový od japonské firmy Clover (na jednu, tři nebo pět jehel). Jehla či jehly se snáze drží, pokud je jehel více, pak jde filcování lépe od ruky a dosáhnete lepších výsledků (zejména s držáky Clover), a v neposlední řadě se jehly méně lámou.

Držení jehly a její vedení

Nevyhnutelnou daní za tvar a materiálové složení jehly je její křehkost. Na počátku se téměř s jistotou nevyhnete vyšší spotřebě jehel, ale postupem času, jak se s jehlou skamarádíte, přestane být prasknutí tak časté. Stabilitě jehly, kromě držáků, pomáhá také správná technika. Na obrázcích vidíte optimální způsob držení jehly. Opřete si ji horní částí o ukazováček a ukazováčkem a prostředníčkem podporujete při filcování její kolmé držení a směr. Důležité je také nefilcovat rychle (děti k tomu často mají sklon, aby byla práce rychle hotová:o): efektivitě naopak pomáhá pomalejší a klidný rytmus, kdy jehla opravdu projde maximem rouna. A samozřejmě vaše jehly také ochrání soustředění.

Podklady pro filcování

Často se mě zákaznice ptají, co je nejzákladnější filcovací výbava. Z textu výše jste již pochopili, že potřebujete primárně nějaké rouno (nebo třeba delší a jemnou srst z kočky nebo psa:o) a filcovací jehlu. Rouno je však složité filcovat v ruce, proto potřebujete navíc filcovací podložku. Na ni si rouno položíte a jehla, když jím projde, se do ní bezpečně zanoří. Podložka může být molitanová (pozor na staré a drolivé matrace, jejichž kousky se smísí s rounem a zkazí vám práci i požitek) nebo to může být plastový kartáč od firmy Clover. Druhou, finančně náročnější možnost oceníte tehdy, když už víte, že jste filcování propadli a chcete podložku navždy. Kartáč Clover se bezvadně čistý, práce s ním je snadnější a výsledky lepší. Jako podklad pro filcování můžete použít také filc (jen pozor, je potřeba volit takový, v němž je alespoň 40% vlny - ten je pružný, měkky a jemný a rouno v něm krásně drží - mrkněte SEM) Filc se pak vlastně stane papírem, na nějž hrotem jehly jako pastelkou nanášíte barvy, v tomto případě barevné ovčí rouno; čili malujete obrázky. I zde ovšem filc musíte ještě podložit molitanem či kartáčovou filcovací podložkou. Bez nich se při suchém plstění obejdete pouze tehdy, když jako podklad použijete polystyrenové tvary - jehla se pak noří do měkkého polystyrenu, který zůstane skrytý uvnitř předmětu.

Filcování a děti

Jak jsem již zmínila, začala jsem se svými dětmi filcovat, když jim byly čtyři roky. Podle mých worshopových zkušeností jsou ale děti schopné samostatně bezpečně filcovat až cca od osmi let. Do té doby potřebují vaši přímou pomoc, nebo alespoň asistenci. 

Je práce s filcovací jehlou nebezpečná?

Ano, jehlou se samozřejmě lze píchnout. Děje se to dětem i dospělým. Nejmenší píchnutí je jako odběr krve z prstu, ale když je všechno špatně, lze si jehlou propíchnout prst skrz naskrz. Nikdy jsem však nezažila žádné zdravotní komplikace. Pokud dělám worshopy, beru s sebou vždy jehly nové či sterilizované, abych měla jistotu, že se přes jehlu nepřenese infekční onemocnění. 

Druhy ovčího rouna

Když se rouno sestřihne z ovečky, obvykle se vypere, vyčeše a pak nabarví, nebo nechá ve svém přirozeném odstínu, který je nejčastěji krémově bílý, ale může být také pískový, hnědý, šedý nebo černý. V našem obchodě koupíte rouno, které označujeme jako česané a mykané. Není to úplně přesné označení, ale je tak jasnější, zda je rouno česané do pramene (česané) nebo česané do plochy (mykané). Které je vhodnější pro suché plstění? Inu, obě! Rouno česané do pramene (česance) je vzdušnější a hodí se zejména na víly, kuličky, obrázky a všude tam, kde využijete dlouhý klad jeho vláken. Hůře se ale ve větším množství tvaruje začátečníkům a jsou na něm více vidět vpichy. Rouno mykané má vlákna hustěji kladená přes sebe, jeho tvarování je snadné i pro začátečníky a dobře funguje i na pokrývání, kdy vnitřek předmětu, který není vidět, vytvoříte z jeho nejlevnější varianty (rouno výplňové, které obsahuje malé zbytky nečistot) nebo použijete polystyrenové tvary a "hezké navrch" vytvoříte právě z tohoto rouna. Z tohoto rouna se skvěle tvoří jakékoliv 3D postavy.

Vše, co do začátků suchého filcování potřebujete, jsem pro vás vybrala do seznamu výrobků pod tímto článkem. Jsou v něm také tvořivé sady pro začátečníky, které obsahují vše potřebné a návod. Můžete se naučit filcovat víly (jarní, letní, podzimní a zimní), zvířátka, kuličky nebo obrázky.

Uffff... Tak snad jsem na nic opravdu důležitého nezapomněla... Tedy, na tomto místě už tuším, kolik jsem vám toho ještě neřekla. Ale myslím, že jako seznamovací lekce je toho tak akorát Nicméně, pokud byste chtěli vědět více nebo do větší hloubky, zavolejte nebo mne navštivte osobně v naší kamenné prodejně u Náměstí Jiřího z Poděbrad na Praze 3 - popis cesty a všechny kontakty jsou ZDE V naší prodejně si vše můžete osahat, zakoupit a najdete tu spoustu tvořivé inspirace.

Těším se na setkání!

Eva